18 listopadu, 2020

Systematičnost & výjimky aneb Datel a -tel(0)

Pár řádků o tom, že jisté je jen máloco. A taky o tom, proč a čím je speciální datel a jak moc vím, že nic nevím. A taky okrajově o velárách a plechách a pleších.

Úsečně a rychle k [poenťe] pro ty v časové tísni

Slova se sufixem „-tel“ patrně zpravidla nemají mobilní/pohyblivé e (v terminologii češtiny pro cizince), tedy jinak řečeno „netrpí“ na alternaci e~ø (v terminologii lingvistiky) nebo ještě jinak řečeno nemají e, které se rádo schovává:

  • pes, bez psa – mobilní e,
  • učitel, bez učitele; ředitel, bez ředitele – absence mobilního e.

Výjimkou je zřejmě datel: To je datel. Vidím datla.

Zdroj: Pixabay.

(Po)řádná verze, i s pomyslnými knedlíky a omáčkou

A nyní, po oproštění se od nutkání zprostředkovat co nejrychleji to praktické, už na volnoběh mysli…

Krása i úděl objevování

Kdybych měla jmenovat jeden aspekt, který mám obecně ráda na vnímání a mentální činnosti obecně, byla by to neustále přítomná možnost oscilace mezi celkem a detaily, makro a mikro pohledem, kvantitativním a kvalitativním pohledem, mezi tím, co je obecně pravda, a co před námi leží konkrétně, mezi systematičností a záludnostmi…

Jeden můj student na konci lekce prohlásil, že na učení se jazyků má rád právě to, že mu zprostředkovává jak nutnost osvojit si obecný logický systém, tak ve stejné chvíli nutnost být kreativní… A obcházet jak vlastní nedokonalé osvojení tohoto systému, tak i ošetřovat nedokonalosti samotného systému – výjimky, jinakosti a neočekávatelnosti.

Z hlediska didaktického i lingvistického je zajímavé mít určitý nadhled nad tím, co asi student chápe systémem a co výjimkou, a především pak jak různé pojetí výuky může zahýbat s těmito dvěma pojmy a s hranicí mezi nimi.

Co je systematické? Co je výjimka?

Samozřejmě a bohužel na tom nejsem v tomto chápání jazyka nekonečně lépe než student, ale moc si cením těch pár příček, o něž přece jen výše jsem – díky tomu, že jsem rodilý mluvčí, student lingvistiky a lektorka s nějakou praxí. Pomoc studentovi minimalizovat „spad do výjimek“, je opravdu dobrý pocit.

Závidím všem a vzhlížím ke všem, kteří jsou ostřejší pastelkou v penále nežli já, nicméně i za svoji míru ostrozraku a chápání jsem velmi vděčná. Stejně tak jsem vděčná za každou otázku, kterou od studenta dostanu. Protože je to příležitost vyhrnout rukávy… a ponořit se do vnitřností jazyka.

Jednou padl dotaz, jak je to s mobilním e (= e, které se rádo schovává: pes, bez psa). A to je opravdu velká příležitost se ponořit!

Nevypočitatelnost mobilního e/alternace e~ø

Jak to s ním je? Složitě! Nikoli úplný výčet, ale alespoň určité vodítko (zvláště pokročilejšímu) studentovi češtiny poskytuje str. 252 učebnice Basic Czech III shrnující typická zakončení mající mobilní -e.

Vidět v ní můžeme u podstatných jmen rodu mužského koncovku „el“ (např. ďábel, bez ďábla). Koncovka „el“ a sufix „-tel“ (který mobilní e naopak nemívá) jsou samozřejmě dvě různé věci, ale ví to i chudák student?

Řeknete-li mu to nebo narazí-li na to sám, dost možná se vás zeptá, zda tedy slova, která jsou odvozena sufixem -tel(0), jako např. učitel, zakladatel nebo ředitel, nikdy nemají mobilní e.

Slovo nikdy je nebezpečné. Ale láká mě, studenty, možná nás všechny.

Výjimka, která ráda slovu nikdy zlomí vaz, se vynořuje ráda, zvlášť když se jí pomůže, a to nejlépe korpusovou sondou. Tentokrát sonda odhalila… datla.

Použitý dotaz. Odkaz pro zopakování dotazu: http://morfio.korpus.cz/l0E60PYi.
Zdroj: Cvrček, V. – Vondřička, P.: Morfio. FF UK. Praha 2013. Dostupný z WWW: <http://morfio.korpus.cz>.
Výsledky výše uvedeného dotazu.
Zdroj: Cvrček, V. – Vondřička, P.: Morfio. FF UK. Praha 2013. Dostupný z WWW: <http://morfio.korpus.cz>.

[Pro ty, kteří neoperují s pojmem sufix odvozující činitelská jména, ale drží se toho, že ve slově vidí „tel“, je vhodná případná zmínka ještě o strašpytlovi (strašpytel, bez strašpytle/strašpytla).]

Jednou otázkou okamžitě se nabízející je, zda slovo datel opravdu je odvozeno sufixem tel, nebo ne. Krátce: Je.

Etymologie a morfologie slova datel

Slovo datel je odvozené tímto sufixem (z *dętelъ), a to od slovesa vyhlubovat, vydlabávat, případně od drčet/dunět.

Je tu ovšem ta nepominutelná skutečnost, že se datel skloňuje podle vzoru pán (datel, bez datla jako pán, bez pána), nikoli podle vzoru muž jako ostatní slova odvozená sufixem -tel(0)…

(Strašpytel přitom ve svém skloňování kolísá mezi tvrdým a měkkým skloňováním.)

To asi nebude náhoda, že? Nebo ano?

A jak to se vůbec stalo?!

Nevím – a vracím se k tomu, že nejsem nejostřejší pastelka v penále.

Datel a datle, plechy a pleše a šach a šachy

Možná, a je to opět jen domněnka mysli na volnoběhu, by v tom mohly mít prsty třeba datle.

Zdroj: Pixabay.

Nezná se mi (jako v podstatě stále velmi nepoučenému kolemjdoucímu) vyloučené, že by skutečnost potenciální blízkosti tvarů (datle, dat[e]le; o datlích, o dat[e]lích) mohla hrát roli v tom, že nemáme toto datele, ale toho datla. A to přestože sice nevím, jak moc se v historii mluvilo v českých zemích o datlích (plodech), a myslím, že nepoměrně více se mohlo mluvit o datlech (ptácích).

Paralelně totiž, a to je myslím našim srdcím a především hlavám případ bližší, se bavíme o plechách a o pleších. A to by mohl být případ podobného ovlivnění skloňování.

Bavit se o pleších, na tom mě nezaráží nic.

Člověk, Portrét, Dospělí, Lidé, Osoba, Obličej, Plešatý
Ta pleš, o těch pleších. Nic neobvyklého.
Zdroj obrázku: Pixabay.

Co už je ovšem zajímavější, je bavit se o plechách.

Proč je to zajímavější? Malé pozorování:

ch -> ších

  • úspěch -> úspěších
  • nádech -> nádeších
  • povrch -> površích
  • mnich -> mniších
  • živočich -> živočiších

ch -> chách

  • plech -> plechách

Protože k, g, h a ch, to je známá parta: hlásky, které se odmítají kamarádit s i/í a e/ě/é, a proto se někdy musíme potýkat s palatalizací, tj. výměnou za měkké hlásky, kterým koncovky s i/í a e/ě/é nijak nevadí. V případě ch jde o výměnu s š.

V případě plechu ale palatalizace neproběhne a v lokálu plurálu, tj. 6. pádě množného čísla, se objeví jiná koncovka: -ách, tedy o plechách, nikoli o pleších.

V tom magie není, jedná se myslím naopak o velmi ústrojné řešení. V daném pádě se totiž objevují jen tři koncovky (ách, ech, ích) a jen první jmenovaná se středním nízkým vokálem a nepůsobí v kombinaci s velárou nijak rušivě.

Podobně se bavíme o Češích (lidech s českou národností), ale o Čechách (místu, kde se říká [naschledanou] a kde je den spíš vopravdu hezkej než opravdu hezký). A rovněž o šachách (hře) a o šaších (panovnících na Blízkém východě).

Určitou roli může hrát hrát ještě lenost, respektive ekonomie: v běžné neformální komunikaci nemám problém s tím mluvit o trhách (namísto o trzích), klukách (namísto o klucích) apod.

Určitá subjektitvně vnímaná/vnímatelná náročnost tvorby tvaru ale kodifikaci sama o sobě neovlivňuje, takže se jí nedá vysvětlit, proč Slovník spisovné češtiny uvádí jako kodifikované jen tvary o šachách (hře) a o plechách (kovu).

Závěr

… tak jste z toho chytří?

Tento příspěvek je dokladem především toho, že krásy češtiny (stejně jako čehokoli jiného) se vynořují – nebo přesněji jsou námi objevovány – často i znenadání. Nabízejí se někdy skoro zadarmo. A i v této nenucenosti, nahodilosti a organičnosti je krása.

Zdroje

  • Cvrček, V. – Vondřička, P.: Morfio. FF UK. Praha 2013. Dostupný z WWW: <http://morfio.korpus.cz>.
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Dostupné zde.
  • FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska [online]. Praha, 2006 [cit. 2020-11-18]. Dostupné zde. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace. Vedoucí práce Rejzek, Jiří.

Chci si ještě přečíst

  • ZIKOVÁ, Markéta. Alternace vokálů s nulou v současné češtině – laterální autosegmentální analýza [online]. Brno, 2008 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Zdenka Rusínová, CSc.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.